Jdeme všichni sborem za tím prvním volem...
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se chováte, když nejste rozhodnutí? V této situaci pravděpodobně uděláte to, co většina ostatních lidí. V neznámém městě půjdete do kavárny, kde vám bude připadat, že to nejvíce žije. Z několika různých produktů si vyberete ten s nápisem „nejlepší”. Při rozhodování, zda půjdete do kina nebo do bazénu, se spíše přikloníte k variantě, kterou bude preferovat více lidí.
Proč to děláme, přestože víme, že se i většina může splést? Nikdo nechce být se svými názory sám, jednoduše se necítíme dobře, když děláme něco jinak než ostatní, tak se přizpůsobíme většině.
Spousta lidí si myslí, že jsou silnými jedinci, individualitami, které „vybočují z davu”. Ve skutečnosti byl ale každý z nás už někdy konformní, nechal se ovlivnit skupinou, ve které se zrovna pohyboval, řídil se podle toho, co bylo zrovna moderní. Konformita znamená, že změníme nebo přizpůsobíme svůj názor, normu nebo požadavek podle toho, co zrovna vyznává většina ostatních lidí. V tu chvíli si myslíme, že pokud více lidí v určité situaci souhlasí, budou mít pravdu. Dalším důvodem, proč se přikláníme k většině, bývá i to, že se chceme vyhnout negativním důsledkům v případě opačného rozhodnutí, hádkám nebo dalším dohadům a diskuzím nad tématem.
Stádovému efektu tedy podléháme ve chvíli, kdy děláme (nebo si myslíme) něco jen proto, že to dělají jiní lidé. V tu chvíli nabýváme pocitu, že tato jediná věc je správná.
To, že něco chtějí nebo dělají ostatní lidé, není směrodatné. Je potřeba se zamyslet nejen nad tím, proč to dělají, ale zejména nad tím, proč bych to měl já dělat také.
Například to hodně pozoruji ve škole - když se učitel/ka zeptá na otázku a třeba ... zvedněte ruku, kdo si myslí, že je to takto! A většina zvedne ruku, i když to není úplně jasná odpověď, samozřejmě. A potom druhá možnost, kdo si myslí, ať zvedne ruku! A tam je většinou jen jednotlivci, ale já rád patřím právě mezi ty, kteří vystupují z davu, nebaví mě být ovce.
V situaci, kdy nejsme rozhodnutí.
Když si nejsme zcela jisti svým názorem.
kladení požadavků ostatním lidem
vystoupení z davu
Kdy jsem podlehl stádovému efektu? Hmm... velice zajímavá otázka. Po důkladném zamyšlení můžu říct, že třeba tehdy, když neudělám to, co bych chtěl, ale přizpůsobím se, např. chci oslovit hezkou holku na ulici, ale občas mám block v hlavě, vše je ale potřeba dodat, že je v hlavě, a proto se chci pochválit, že se snažím opouštět svojí komfortní zónu jak jen to je možné!