Současný stav kolem maturitní zkoušky a matematiky
Maturitní zkouška se na všech středních školách i gymnáziích skládá ze dvou částí:
Pro úspěch u maturitní zkoušky musí žák složit povinné zkoušky z obou těchto částí.
Jak jsme na tom s matematikou?
Dle výsledků mezinárodních srovnávacích testů PISA z roku 2015 dosáhli čeští žáci 492 bodů (Nejlepší byli žáci ze Singapuru, kteří dosáhli 564 bodů). Tento výsledek nás řadí do průměru zemí OECD. Čeští žáci si vedou lépe než žáci ze Slovenska. Rozdíly můžeme vidět i mezi jednotlivými kraji. V jejich čele stojí Praha, naopak nejhorších výsledků dosahovali žáci v Karlovarském a Ústeckém kraji. Nejlepších výsledků dosáhli žáci víceletých a čtyřletých gymnázií. Výsledky dívek a chlapců byly srovnatelné. V porovnání s předchozím testováním v roce 2012 se výsledky o několik bodů na všech typech škol zhoršily. V testech PISA pravidelně dosahují nejlepších výsledků žáci z již výše zmíněného Singapuru, Japonska, Číny, Korejské republiky, Švýcarska a Estonska.
Jak by to mělo vypadat dále?
V současné době si mohou žáci vybrat, zda chtějí maturovat raději z matematiky nebo z cizího jazyka. Od školního roku 2020/2021 budou povinně z matematiky maturovat žáci gymnázií a lyceí. Od školního roku 2021/2022 také žáci většiny středních odborných škol. Výjimku budou tvořit umělecké, zdravotnické a sociální obory. Námitky k tomuto návrhu mají učitelé a ředitelé gymnázií a lyceí.
„V roce, kdy bude maturita (z matematiky) pro gymnázia povinná, tak studenti na gymnáziích a lyceích budou maturovat ze tří povinných předmětů v povinné části a ještě ze tří v profilové části, zatímco ostatní budou maturovat jen ze dvou předmětů. To si myslíme, že není rovný přístup k dalšímu vzdělávání na vysoké škole,“ uvedl ředitel gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička.
Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová roční rozdíl vysvětluje nutnou změnou vzdělávacích programů. Řada odborných škol musí výuku matematiky rozšířit.
K tomuto tématu se vyjadřuje také bývalý ministr zemědělství Martin Jurečka. Podle něho střední odborné školy nemají stejnou hodinovou dotaci matematiky jako gymnázia, a přesto se po nich bude chtít stejná úrověň zkoušky. Navýšení hodinové dotace na matematiku je pak na úkor jiných odborných předmětů.
Současný ministr školství Robert Plaga navrhuje dvě úrovně zkoušky. S jeho názorem souhlasí i někteří učitelé a odborníci zabývající se vzděláváním. Jedna úroveň by podle nich mohla být odborná - pro ty, kteří budou matematiku prakticky potřebovat ke svému dalšímu studiu či zaměstnání. A druhá vzdělávací - pro všechny ostatní, kteří musí umět jen základní operace pro běžný život, ale současně jim až dosud velice chybí její průnik do celkového myšlení, její logicko-filozofický, historický a obecně kulturní vliv na člověka a společnost.
Povinná maturita z matematiky je strašákem pro všechny žáky, které čeká. Je to dlouhodobě jeden z nejhorších předmětů. Neudělá jej téměř čtvrtina studentů. Zajímavým paradoxem je i argument, že má zvýšit zájem o technické a přírodovědecké obory, které ale maturitu z matematiky nevyžadují právě kvůli tomu, aby se zájem o ně ještě nesnížil.
Kdo všechno už se k povinné maturitě z matematiky vyjadřoval?
Bývalý ministr školství Stanislav Štech: „Musíme nastavit linii, pod kterou není možné, aby to spadlo, aby to zajišťovalo relativně vysokou úroveň, ale ne nutně nejvyšší,“ uvedl. Dodal, že každá škola potom může v profilové části sáhnout po náročnější zkoušce nazvané Matematika+.
Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová naznačila, že jedním z důsledků zavedení povinné zkoušky z matematiky by mohl být i větší zájem o řemesla, resp. nematuritní obory, po čem dnes někteří zaměstnavatelé volají.
„Náročnost jednotné zkoušky by měla umožnit zohlednit typy oborů a různost požadavků, které se na ně kladou,“ komentovala rozhodnutí vlády expertka TOP 09 pro oblast školství, bývalá poslankyně Anna Putnová.
„Ano, jako ministr se zasazuji o povinnou maturitu z matematiky. Spolu s českým a cizím jazykem tvoří základ, který je klíčový pro drtivou většinu škol. Pokud má mít maturitní vysvědčení nějakou úroveň, tak by jeho součástí maturita z matematiky měla být.” Marcel Chládek, bývalý ministr školství
„A pokud se domníváme, že povinné zkoušky z matematiky posílí ochotu studentů věnovat se technickým a manuálním oborům, vsadil bych se, že to bude přesně naopak. Školy se soustředí na přeskočení intelektuální laťky, všechno ostatní bude ve výuce ještě méně důležité, než je dnes.” Tomáš Feřtek, odborný konzultant, obecně prospěšná společnost EDUin
„Povinná maturita z matematiky je zcela v pořádku. Základy exaktního uvažování začínají mladé generaci chybět. “ Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
„Nesouhlasím. Povinná maturita z matematiky by pomohla rozvíjet a kultivovat myšlení, ale jen tehdy, pokud by matematika byla vyučována dobře.“ Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio
„Se zavedením povinné maturity z matematiky souhlasím. Matematika by totiž neměla být strašákem studentů, měla by je především obohacovat a rozvíjet jejich myšlení. Jde sice o těžký předmět, ale zároveň může být klíčem k budoucnosti studenta.” Michal Pitín, pedagog
Ano
nemám jí rád
Ano
Netýká se mě to
Ještě nevím
moc mi nejde
Ano
Netýká se mě to
Ještě nevím
USA
Francie
Rusko
nevím
praktické příklady
Jiří Růžička, ředitel gymnázia Jana Keplera
Kateřina Valachová, bývalá ministrině školství
Martin Jurečka, bývalý ministr zemědělství
Současný ministr školství Robert Plaga
Stanislav Štech, bývalý ministr školství
Anna Putnová, bývalá poslankyně TOP 09 pro oblast školství
Marcel Chládek, bývalý ministr školství
Tomáš Feřtek, odborný konzultant, obecně prospěšná společnost EDUin
Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Michal Pitín, pedagog
nemám
Další informace:
čeština
slovenčina